Šestnáctý ročník tradičních závodů motorbotů PF-62 se letos lehce netradičně uskutečnil až poslední červnovou sobotu 28.6. Hlavní letošní změnou byl velký počet nových závodníků. Čerstvá krev přijela nejen z blízkého okolí (Libkova voda, Bohdalín, Česká Olešná), ale dokonce tři posádky dorazily ze vzdálené Mimoně z Libereckého kraje.
Závodní odpoledne zahájil v pravé poledne místostarosta obce Vladimír Šimeček. Hned potom šli na start už klasicky jezdci na pionýrech. Jako vždy, hnali jezdci tyto stroje daleko za hranice jejich možností, takže diváci byli svědky mnoha dramaticko-komických situací. Mezi těmito tyrany malých kubatur se letos nově představil i místní závodník Mikuláš Konvalinka. Jeho taktikou bylo sestavit v předvečer závodu ze čtyř vraků jeden funkční stroj. Tento postup se nakonec neukázal jako nejlepší, neboť „mašina“ v průběhu závodu evidentně ztrácela výkon a do poslední rozjížďky Mikuláš ani nenastoupil.
Hlavní závod, ve kterém letos startovalo celkem 25 posádek, byl stejného formátu jako loni. Jezdci se tedy rozhodli, jestli pojedou na čas nebo zastaví na čtyřech stanovištích v soutěži šikovnosti. Pokud by se letošní ročník dal charakterizovat jedním slovem, tak by to bylo slovo klidný. Bahnité úseky byly téměř vyschlé a díky tomu se posádky vracely do cíle v původních barvách, a ne jako loni v bahenní hnědé. Také ostatních technických problémů na trati bylo minimum.
V kategorii originálních fréz se o větší rozruch postaral Matěj Mareš z Jakubína, který si v první ostré zatáčce spletl řízení frézy s řízením motokrosové motorky a v duchu hesla „každý problém se řeší přidáním plynu“ poslal svou frézu v plném plynu ven z trati. Naštěstí skončil bez újmy ve vhodně umístěné hromadě hnoje. Pomyslnou soutěž o nelepší převlek a výzdobu stroje letos jasně vyhrála posádka „Mimoni z Mimoně“ Vojtěcha Henzla. Žlutomodré kostýmy v duchu postaviček ze známých animovaných filmů byly nepřehlédnutelné. Naopak tradiční mistři převleků, bratři Salavovi z Polesí, letos všechno podřídili jedinému cíli – vítězství. Žádná výzdoba, žádné komické převleky, naopak odlehčování frézy a tlačení při jízdě do kopce. Výsledkem bylo vytoužené první místo s historicky nejlepším časem v originálních frézách.
Největších změn jsme byli svědky v kategorii upravených fréz. Oba letití rivalové na trati (ale jinak kamarádi) Stanislav Kolář a Josef Pinkava se rozhodli ukončit závodní kariéru. To ale neznamená, že by jejich stopa ve Ctiboři končila. Stroj Josefa Pinkavy koupil Jakub Prágr z Bohdalína a i když podle jeho slov neměl natrénováno, s přehledem vyhrál svou kategorii. Víme také, že i kariéra stroje Stanislava Koláře ještě není u konce. Fréza má nového majitele, v současné době prochází servisem a věříme, že příští rok ji opět uvidíme na trati.
Po skončení závodů a oficiálním vyhlášení výsledků stihlo ještě několik čtyřčlenných týmů soutěž v pivní štafetě. Celkem jednoznačně vyhráli borci z Bělé, na kterých byla jasně vidět velká motivace i dlouholetá zkušenost v tomto soutěžním odvětví. Potom už nastoupila kapela Rozvalenej diferák, která se s tématicky příhodným názvem hudebně trefila do vkusu velkého počtu přítomných. Tečku za úspěšnou akcí potom udělala ohnivá show skupiny Synové bouře, kteří se ve Citboři představili už podruhé. Děkujeme všem sponzorům, bez kterých by nešlo tuto akci uspořádat. A dále patří dík všem obětavým organizátorům a pomocníkům v čele s Františkem Novákem.